daně a smrt

Na světě jsou pouze dvě jistoty – daně a smrt, řekl Benjamin Franklin. Lidé si zaslouží jistoty, tvrdí bývalý premiér ČR Bohuslav Sobotka. A co lid?, ptá se v pohádce Pyšná princezna starý nemohoucí král svého rádce v podání Miloše Kopeckého. Ať reptá, ale ať platí! Téma, které je teď, 14 dní před koncem března víc než aktuální…

Britský komik Chris Addison, autor knihy Varovné příběhy pro čerstvě dospělé (Cautionary Tales for Grown Ups), napsal v létě roku 2003 na berní úřad dopis, ve kterém si stěžoval na výši svých daní. Slušelo by se podotknout, že podmínky pro daňového poplatníka jsou ve Velké Británii nepoměrně příznivější, než v Čechách. Ze studie švýcarské finanční společnosti UBS, která měřila kolik z každé vydělané stokoruny odevzdává pracovník do státní pokladny na dani z příjmů a na sociálním a zdravotním pojištění plyne, že zatímco v Londýně je to 43.4%, v Praze jde o těžko uvěřitelných 57.6%.

Z tohoto pohledu patří Česká republika mezi nejdražší země Evropy. Předčí nás v podstatě jen Francie, Itálie a Švédsko. Narozdíl od těchto zemí, nám ale za vybrané peníze stát poskytuje dost mizerné služby.

Daně a smrt. Životní jistoty, před kterými není úniku

Zde je část odpovědi na stížnost Chrise Addisona, kterou dne 27. září 2003 publikoval deník The Guardian.

Drahý pane Addisone,

musím se pozastavit nad tím, že jste náš poslední dopis označil za „žebronění“. Myslím si, že mnohem přesnější by byl termín „daňový požadavek“. Vaši frustraci z toho, že se neustále zvyšuje „počet žebracích požadavků, které na vás denně zvrací na rohožku vaše poštovní schránka“, beru na vědomí. Protože jsem ale neviděl všechny dopisy, které takto označujete, musím konstatovat, že označení jejich odesílatelů za „duševní mrzáky“, „piráty“ a „štváče“ a vaše rozhodnutí „řešit jejich žadonění co nejblíž toalety“ je přinejmenším poněkud nešťastné. Možná máte pravdu, že vaše daně „putují zlodějským zmetkům a šaškům z berního úřadu“, ale na tamní „divoce tančící děvky“ a „hordy zapšklých trpaslíků“ stát z vašich daní ve skutečnosti vynakládá méně, než uvádíte.

Dále odpovídám na několik bodů z vašeho dopisu:

1. Důvod, proč své obálky nenadepisujeme rovnou „Loupežníci“, tkví v zákoně o poštách.
2. Můžete si být jistý, že „sání poslední kapky krve z lidí, kteří už nemají co dát“, nikdy nebylo celou náplní naší práce.

Doufám, že jsem mnohé vyjasnil. Dovoluji si vás však upozornit, že navzdory vašemu rozhodnutí „vykašlat se tady na všechen ten blbákov a odstěhovat se do Indie“ nám stále dlužíte peníze. Pošlete je, prosím, do pátku.

S úctou H. J. Lee,

oddělení styku se zákazníky

Zaujalo vás to? Podělte se s přáteli...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zobrazena. Povinná pole jsou označena *

Vložit komentář