Nemoci z kouření jsou tak velký problém, že se Jihokorejská státní zdravotní pojišťovna rozhodla zažalovat tři tabákové společnosti kvůli nákladům na jejich léčení. V první fázi chce od výrobců získat odškodné 53,7 miliardy wonů, což je v přepočtu kolem miliardy korun.
Žaloba se týká jihokorejských divizí firem Philip Morris a British American Tobacco i jihokorejské společnosti KT&G, která má vedoucí postavení na místním trhu.
Divize Philip Morris a British American Tobacco mají na na jihokorejském trhu s tabákem dohromady zhruba třetinový podíl, zatímco KT&G kontroluje přes 60 procent trhu, píše agentura Reuters.
Státní pojišťovna upozorňuje, že na léčbu nemocí spojených s kouřením ročně vynakládá přes 1,6 miliardy dolarů (317 miliard korun). „Kouření je vážným problémem, a to zejména pro mládež a ženy,“ uvedla pojišťovna.
Jihokorejská vláda připravilav roce 2012 regulaci namířenou proti kouření. V rámci těchto pravidel například platí od roku 2013 plošný zákaz kouření v restauracích. V Jižní Koreji podle odhadů kouří zhruba čtvrtina dospělé populace.
Nemoci z kouření zabijí dvě třetiny kuřáků
Není to tak dávno, co bylo kouření považováno zlozvyk. Světová zdravotnická organizace ho ale právem zařadila mezi dlouhodobá onemocnění a v mezinárodní klasifikaci nemocí mu přiřadila diagnózu F17. Paradoxem je, že inhalovaný nikotin proniká do mozkových buněk rychleji, než kdyby byl aplikován do vpichem do žíly. Že je nikotin vysoce návyková látka a bylo prokázáno již dávno. Nicméně nejnovější vědecké poznatky a výzkumy navíc ukázaly, že závislost na nikotinu vzniká dokonce dříve než u heroinu. Ale nemoci z kouření nemá na svědomí nikotin.
Inhalováním cigaretového kouře absorbuje organizmus tisíce chemických látek. Mnohé z nich vznikají přímo spalováním tabáku, jiné vznikají hořením cigaretového papíru. Záludnost kouření spočívá v tom, že se nemoci z kouření nedostavují hned. A nedostavují se ani po několika letech. První zdravotní potíže se mohou dokonce objevit až po třiceti, nebo dokonce i padesáti letech.
Příčiny nemocí z kouření
V cigaretovém kouři bylo odhaleno na šedesát rakovinotvorných látek, mimo jiné například i radioaktivní polonium. Spolu s AIDS je kouření nejčastější příčinou úmrtí a tento podíl na úmrtnosti narůstá geometrickou řadou. Na světě je 1,1 miliarda kuřáků, což je třetina populace starší patnácti let. Jinými slovy, na světě kouří každý třetí člověk. V Evropě, stejně jako v České republice, jsou nemoci z kouření příčinou každého pátého úmrtí. Na následky a nemoci z kouření umírají skoro 70% kuřáků. Bohužel, polovina z nich ve středním věku.
Kouření nemá za následek pouze plicní onemocnění, jak se spousta kuřáků domnívá. Mezi závažné nemoci z kouření se však řadí i kardiovaskulární a onkologické choroby. A právě kardiovaskulární onemocnění se stávají největším zabijákem ve vyspělých zemích. Kouření přímo působí na cévní systém, který vytrvale a přitom nenápadně devastuje. Kromě zanášení krevního řečiště, čímž dochází k jeho zužování, způsobuje i kornatění cév, což si laicky můžeme představit jako jejich křehnutí. To všechno má za následek zhoubné šíření každé kardiovaskulární nemoci z kouření, ať už rychlejší nástup aterosklerózy směřující k infarktu myokardu, či jiným srdečním onemocněním, ischemickým chorobám dolních končetin, či cévním mozkovým příhodám.
Na tomto místě je vhodné připomenout, že každá pátá porucha erekce je způsobena kouřením. Kouření rovněž ovlivňuje negativně plodnost a schopnost početí.