Zplodiny (např. radioaktivní Polonium 210), které se do těla dostanou při vykouření 6 krabiček cigaret, zatíží organizmus stejně jako jeden rentgen plic, uvádí kampaň 80procent.cz. Kouření je nejvýznamnějším rizikovým faktorem rakoviny, a přitom jeho ovlivnění má každý ve vlastních rukách. Za celé dvacáté století má kouření na svědomí více 100 miliónů zmarněných životů. Pokud se současný trend nezmění, bude podle Světové zdravotnické organizace ve 21. století kouření zodpovědné až za miliardu úmrtí. Rakovina je nerozlučnou sestrou kouření, to je dnes zcela bezpečně prokázáno.
Množství polonia v jedné cigaretě odpovídá radioaktivitě 16,6 (9,7 až 22,5) mBq. Kuřák, který kouří jednu krabičku cigaret denně, inhaluje v průměru 123 mBq. Na této radioaktivitě se vedle 210Po podílí také radioizotop olova 210Pb, který je rovněž produktem uran-radiové rozpadové řady. Roční souhrn dávkového ekvivalentu inhalovaného kuřákem (20 cigaret denně), odpovídá 193 až 251 microSv. Pokud by byly tyto hodnoty naměřeny v okolí jaderné elektrárny, znamenalo by to vážný problém. Roční limit pro okolí jaderné elektrárny je totiž jen 250 µSv a při jejím plánování se používá hodnota pouhých 30 µSv.
Není přesně známo, jak se polonium do tabáku dostává. Protože je produktem přeměn izotopu uranu 238U v tzv. uran-radiové rozpadové řadě, musí být jeho zdrojem půda. Zvýšený obsah polonia v tabáku se datuje od 50. let minulého století a zřejmě souvisí s umělým přihnojováním rostlin fosfátovými hnojivy, protože uran se váže na fosfáty.
Rakovina kuřáky neodradí
Podle průzkumu Onkomajáku (pomoc onkologickým pacientům) zná více než 90 % populace hlavní rizikové faktory vzniku nádorových onemocnění. Většina kuřáků dokonce pozná první příznaky onemocnění. Ale přesto se až 60% kuřáků po operaci onkologického onemocnění a následného propuštění z nemocnice do roka ke kouření vrátí. Což není dokladem ničeho jiného, než mimořádně vysoké návykovosti nikotinu. Je zvláštní, že např. heroin staví legislativa mimo zákon, ale konzumace nikotinu, který je návykovější než heroin a každoročně způsobuje o několik řádů vyšší počet úmrtí, státu nevadí. Dokonce se najdou politici, kteří jeho konzumaci zuřivě obhajují.
Kouř z cigaret obsahuje přes 70 různých chemikálií, které jsou považovány za kancerogeny, tedy látky, jejichž působením vzniká rakovina. Při vdechnutí se dostávají nejdříve do plic a potom krví do celého těla. Zde působí na buněčnou DNA a mění jejich genetickou informaci. Poškozením genů pak dochází k nekontrolovanému dělení buněk, a to je označováno jako vznik nádoru.
Britská charitativní organizace Cancer Research UK se sídlem v Londýně před časem uveřejnila seznam nejtypičtějších toxinů, které se nacházejí v cigaretovém kouři. A není to veselé čtení. Asfalt – mix nebezpečných chemikálií, Arzén, který se používá jako konzervační prostředek, Akrolein – kdysi užíván jako chemická zbraň, Benzen – průmyslové rozpouštědlo, Kadmium – používaný v bateriích, Chrom – užívaný k výrobě barviv, maleb a slitin, Formaldehyd – (klasifikovaný jako karcinogen skupiny 1) je používán při výrobě barev, hnojiv, lepidel, izolací, překližkových a dřevotřískových desek, konzervaci atp., Nitrosaminy – skupina látek, která poškozuje lidskou DNA, již zmíněné Polonium 210 – vysoce radioaktivní látka poškozující DNA, Polycyklické aromatické uhlovodíky – velmi nebezpečné chemikálie poškozující DNA, Butadien – užívaný k výrobě gumy atd…
Co z toho vyplývá? Že zajít si jednou týdně na rentgen bude nakonec zdravější než vykouřit za stejnou dobu 6 krabiček cigaret…
