Ve středu, 25.5.2016, byl v poslanecké sněmovně projednáván zákon proti kouření, tzv. protikuřácký zákon. A bylo na co se dívat. Jak se již stalo neodmyslitelným zvykem, po měsících kuloárových diskuzí a intenzivní práci lobbistů, byla vcelku rozumně napsaná předloha z pera ministra zdravotnictví díky 240 pozměňovacím návrhům přetvořena v těžko použitelný paskvil. Úderníkem dne se stal poslanec KSČM Václav Snopek, který jich podal přes osmdesát. Vrcholem hnusu je jednoznačně návrh poslance Marka Bendy o vybudování kuřáren v restauracích. Ještě předtím se mu podařilo prosadit povolení elektronických cigaret.
Ministr Němeček předkládal zákon proti kouření s jasně formulovaným záměrem. Zpomalit rychlost vzniku závislosti na nikotinu u nejmladší části kuřácké populace a chránit zdraví osob, které se v restauracích a barech pohybují. Protože kuřáci, na rozdíl třeba od alkoholiků nebo toxikomanů, s každou vykouřenou cigaretou významně ohrožují nejen sebe, ale také své okolí. Od protikuřáckého zákona nikdo soudný nečekal, že odradí o kouření kuřáky závislé desítky let. Je zajímavé, že ve sněmovní diskuzi o finální podobě protikuřáckého zákona se Němečkovy důvody objevily jen sporadicky. Ale velkohubá prohlášení o svobodě, právech a demokracii zaznívala po celý den.
Zákon proti kouření se projednává už rok
Téměř na den přesně je to rok, kdy vláda jednomyslně kývla ministrovi zdravotnictví Svatoplukovi Němečkovi na předložený návrh protikuřáckého zákona. Dílo, které poslanci z poměrně kompaktního návrhu nakonec vytvořili, bylo natolik zvrácené, že se jich pod něj většina odmítla podepsat. A to včetně poslanců vládní koalice, konkrétně strany ANO. 13 poslanců ANO bylo pro schválení návrhu, 16 se hlasování zdrželo, a 15 hlasovalo proti přijetí finálního textu protikuřáckého zákona. Celkem se pro schválení vyslovilo jen 80 z celkového počtu 172 přítomných poslanců, proti bylo 42 poslanců.
O úrovni reprezentace národa ve Sněmovně svědčí i to, že závěrečné hlasování muselo být dvakrát opakováno. Poslanci zákon nejprve neschválili, pak schválili, ale v obou případech bylo hlasování zpochybněno. Teprve až napotřetí bylo hlasování uznáno. Jak který poslanec hlasoval najdete zde. Celý den schvalovat pozměňovací návrhy a pak zamítnout výsledný celek, to je přímo učebnicová lekce produktivity. Takto si mohou dovolit mrhat časem, penězi a energií jedině státem placení zaměstnanci.
„Budu chtít, aby pan ministr Němeček ten zákon předložil urychleně znovu. Myslím, že to nemůžeme vzdát, že není možné ustupovat tabákové lobby a chtěl bych, aby vláda ten návrh mohla co nejdříve projednat, abychom ho mohli poslat do Poslanecké sněmovny,“
uvedl v reakci na výsledek hlasování premiér Sobotka.
„Určitě se budeme snažit společně s ministrem zdravotnictví, abychom tu moderní úpravu, která nás řadí mezi civilizované země, prosadili ještě do konce volebního období,“
prohlásil Sobotka o den později.
Nový zákon proti kouření má obsahovat pozměňovací návrhy, které prošly třetím čtením ve Sněmovně. Výjimkou bude návrh poslance Marka Bendy (ODS). Ten by povolil kuřárny v restauracích, pokud by zabíraly maximálně 25 procent celkové podlahové plochy provozovny. Materiál by měl být ve vládě projednán již příští pondělí, tedy 30. května 2016.
„Je to důležitý zákon pro zdraví veřejnosti a koalice slíbila, že ho přijme do konce volebního období,“
přispěchal okamžitě s vyhlášením populista Sobotka
Pokud ovšem panu Sobotkovi skutečně tak moc záleží na zdraví veřejnosti, měl by jí vysvětlit, proč jeho mateřská ČSSD podpořila výše uvedený návrh Marka Bendy, kterým se z protikuřáckého zákona prakticky stal zákon kuřácký.
Komu absence zákona vyhovuje?
Bude také zajímavé sledovat, kolik pokusů se při této rychlosti projednávání podaří za necelý rok a půl Sobotkovi ještě stihnout (do října 2017). Premiérem ho prezident Miloš Zeman jmenoval 17. ledna 2014, první návrh zákona projednala Sobotkova vláda 3. června 2015, a ten byl nyní, po 12 měsících projednávání smeten ze stolu. Aby se nakonec zase neukázalo, že šlo jen o další slib z dílny ČSSD, který „nebyl zasazen do reálného rámce.“
Za dobu Sobotkova premiérování zemřelo v důsledku kouření v České republice 45 tisíc lidí. Hlavními příčinami úmrtí byly infarkt, mozková mrtvice a různé druhy rakoviny. Za stejnou dobu onemocnělo více než 165 tisíc pacientů nějakou nemocí, která s kouřením bezprostředně souvisí. Skoro se zdá, že zákon proti kouření zase tak důležitý není. Když šlo např. zvýšení spotřební daň na cigarety a tabákové výrobky, proběhlo schvalování zákonné normy tak rychle, že to většina lidí ani nezaznamenala.
V této souvislosti stojí za to připomenout, že Česká republika stojí v počtu cigaret vykouřených na jednoho obyvateleze 184 sledovaných zemí na 12. místě. Víc už se kouří v podstatě jen v Rusku, v Číně, některých zemích bývalé Jugoslávie a v Libanonu. Z civilizovaných zemí západního světa je Německo na 34. místě, Spojené státy na 63. místě, Velká Británie na 78. a dokonce i kdysi silně kuřácké Španělsko je dnes na 48. a v minulosti neméně kuřácká Francie je na 67. místě.
Ministerstvo zdravotnictví vyčíslilo celospolečenské náklady na užívání alkoholu, tabáku a drog na 56,2 miliardy korun ročně. Z toho 33,1 miliardy připadá na tabák, 16,4 miliardy na alkohol a 6,7 miliardy na drogy.
„Pokud by se podařilo snížit spotřebu tabáku o pět procent, klesnou příjmy státního rozpočtu o 2,1 miliardy korun. Pro zdravotní a sociální resort by to ale znamenalo díky poklesu nemocnosti, invalidity a úmrtnosti na následky užívání legálních i nelegálních drog úsporu 5,5 miliardy korun ročně,“
uvedl před novináři v červnu 2015 ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
Je známo, že kuřáci páchnou. Ale peníze, které za své „hřebíčky do rakve“ utrácejí, někomu evidentně převelice voní…
